compare_arrows0

O nás

Vyrobeno s láskou k přírodě a lidem

Naší strategií je poctivá a šetrná výroba produktů z toho, co nám příroda nabízí ve své nejčistší formě, to znamená bez použití chemických dochucovadel, aromat, barviv, GMO a konzervantů. Bylinky a plody si pěstujeme na vlastních zahradách a také sbíráme na prověřených a ekologicky čistých místech v krajině Českého ráje. U nás je vždy jistá a dohledatelná cesta od sběru až po prodej zákazníkům. Suroviny,které přidáváme, vybíráme většinou BIO nebo z kontrolovaného ekologického zemědělství a také bez zbytečných rafinací. Vážíme si stále větší poptávky po tzv. NATURA produktech, které byly v dobách našich předků samozřejmostí. A náš záměr je vrátit se k této přirozenosti a jednoduchosti.

 

 

MARTINA

Narodila jsem se v nádherném lázeňském městečku – Luhačovicích, kde jsem strávila s rodinou téměř 40 let svého života. Máma pochází z československého pohraničí, kraje “žítkovských bohyň” z vesničky Březová a táta byl rodákem z Luhačovic. Protože jsme žili v paneláku, od dětství jsme se s bráchou a sestrou vždy těšili na návštěvy k babičce, dědovi a rodině na Březovou. Bydleli v domečku s velkou zahradou a spoustou domácí drůbeže, králíků, prasátek…Bylo mi také už tehdy velmi vzácné natrhat si své ovoce, zeleninu. S tetou Maruškou, která byla fantastická kuchařka, cukrářka a hlavně nesmírně milá a pečující žena, jsme pak v dospělosti vzpomínali…Když jsem k nim jako dítě přijela, vždy jsem vzala koště a šla slepicím pozametat dvůr a velmi mě to bavilo :-))) Celkově tam bývala pro mě oáza klidu, lásky a radosti a já si přála mít jednou takové místo k životu. Dávalo mi to vždy větší smysl, než žít v panelákové kleci, bez možnosti jen tak si vyběhnout před dům na zahradu, potěšit se pohledem na stromy, květiny, nakrmit zvířátka…Ano, je za tím spousta práce a nelehké, ale najíst se potom šťavnatého ovoce plného chuti a vůně, lahodné výživné slepičí polévce, to za tu námahu stojí…To si dnes ze supermarketů rozhodně nepřineseme… Také tady byla milující babička a děda od táty. Žili jako domovníci na zámku v Luhačovicích a já u nich trávila většinu volného času. Vždyť taky v zámeckém parku bylo stále co objevovat, vymýšlet nejrůznější hry nebo si na terase sadit kytičky do truhlíků…Také mě brali do lesa, na sběr lesních jahůdek nebo hříbků…Tu báječnou chuť babiččiny polévky z václavek cítím dodnes… Částečně příběh Martiny popsaly dobroTY, tohle je jen doplněk o chuti tvořit a žít již od dětství v souladu s přírodou,vzájemné propojenosti… Ať už jsem v lese, na loukách, daleko od ruchu měst, pozoruji, jak čas tak nějak zmizí a je vnímána jen přítomnost okamžiku.. A přichází klid, lehkost,vděčnost, spočinutí… Mám radost, že mohu nyní s láskou tvořit se svým partnerem a o výsledek této tvorby se dělit s vámi… A co dál? Nevím…Je jen teď…

 

 

KAREL

Pocházím z malé vesničky Michovka, která leží v srdci Českého ráje. Mí předkové sem přišli z Itálie a patřili k velkým statkářům a hospodářům až do dob příchodu komunistického režimu. V té době skončilo farmaření asi pro každého v tomto státě. Po pádu režimu jsem byl ještě mladý, abych pochopil co se vlastně stalo. Prapředkové ale věděli a vrátili se k farmaření. Sázeli různé plodiny, chovali zvířátka a bylo fajn vše sledovat. Přišel ale zlom, kdy se mí rodiče rozhodli přestěhovat do města Turnov a já s nimi. Tím mi začal úplně jiný život. Blízký vztah k přírodě mi ale zůstal. Pamatuji si na jednu větu co nám s bráchou tehdy řekla naše babička, když jsme jeli ve valníku na sázení brambor… “ Vašku, Kájo, jednou tu budete sedlačit. ” Naše odpověď byla v tu chvíli taková, že jsme se usmáli a odpověděli: Jasně babi :-). Oba jsme v tu chvíli ale věděli, že ve městě je nám lépe. Po studiu jsem nastoupil do zaměstnání a klasického “ krysího kolečka “ a začal se cítit nějak duševně čím dál víc prázdný a jak jsem zkoušel další a další zaměstnání, tím to bylo horší. Zkusil jsem i pár projektů kde byla možnost osamostatnění, ale dopadlo to obdobně a nakonec neúspěchem..Jednou mi nějak proběhla hlavou ta věta, co říkala babička a rozhodl jsem se vrátit na naše polnosti, proto abych si to ujasnil a pochopil, že soužití s přírodou je ta cesta, která mě bude opravdu naplňovat a nakonec jsem jí dal za pravdu. Přivezl jsem si tam maringotku a začal na “ zelené louce “ tvořit svůj sen… Po delší době jsem potkal skvělou ženu s druhé strany republiky, která mi otevřela oči , přistěhovala se za mnou a následně jsme začali budovat “ dobroTY z Ráje ”. Máme velké plány, a tak jdeme krůček po krůčku, tak jak nám to bude umožněno, v souladu s lidmi a přírodou…

 

 

NÁŠ PŘÍBĚH
dobroTY a jejich příběh, neboli Jak jsme se dostaly až k vám.

To si tak jedna bytost, které dali jméno Martina usmyslela, že už se dost dlouho “toulala” po různých koutech Moravy a je čas poznávat také jiná místa naší půvabné země české. No a mohla si vybrat krásnější místo než Český ráj? Kdoví. Ale nevybrala si ona. Vesmír se postaral. A to tak, že jí poslal muže, kterého do srdce ráje následovala. Ale to až později…

Přiblížení se k bylinkám vděčí nemoci, která jí nedovolila pokračovat v práci masérky, kterou milovala. Později pochopila, že to byl dar. Začala se o bylinky a rostlinky zajímat blíže, vyrábět první oleje, sirupy. Pak přidávala i produkty ze zahrádky i lesa, džemy, pasty(pesta) z medvědího česneku, v neposlední řadě přepuštěné máslo. Bylo to několik let radostné, často i únavné práce. Spížka se plnila, rodina i přátelé ochutnávali. Začal i výměnný obchod stejně naladěných lidí. Začala si uvědomovat, že by jí toto mohlo přinést i finanční osamostatnění.

Největší posun a s ním i realizace této myšlenky nastala poté, co se přestěhovala do Českého ráje. Díky velkému nadšení a podpoře přítele Karla, který její nápad pomohl “uzemnit” a uvést do života. Mimo jiné je totiž spojila i láska k přírodě, domácím produktům, touha po soběstačnosti co se týká pěstování svých potravin, zájem o permakulturu, ekologii. Společně zjistili, že čtyři ruce a dvě srdce dokáží mnohem více, než když člověk dělá cokoliv sám. Nyní se oba plně a s láskou a nadšením věnují nám, dobrotám a naší cestě za zákazníky a stejnými nadšenci jako jsou oni dva.

Bylinky, rostlinky, ovoce a vše z čeho nás vyrábí, sbírají na prověřených, čistých a odlehlých místech, co nejdál od zatížení civilizací. Připravují nás zcela bez chemických výmyslů této doby. Řeklo by se že jsme bio, ale k tomu prozatím chybí ten “papír”. Třeba někdy. Občas přichází zkoušky, které prověří, zda to ti dva zvládnou. My jim věříme. Jdou dál, vymýšlí a testují novinky, vylepšují recepty. A podle ohlasů okolí, zákazníků, těch co vyzkoušeli je poznat, že tato cesta byla zvolena dobře, srdcem. A tak by to mělo být. Pokud děláte jakoukoliv činnost srdcem, její energie tuto lásku vyzáří zpět a v tomto případě ji pocítí zákazníci skrze nás, dobroTY.

Tento příběh skrývá spoustu podpříběhů, ale vše už je vlastně minulost. A oni tvoří právě TEĎ… Tak se nechejte zlákat, ochutnejte a posuďte sami, zda jsme se jim podařily. A řekněte jim to. A třeba taky někomu dalšímu, ať mají chuť pokračovat.

Tak a už s chutí do nás…

 

 

Vaše dobroTY z Ráje.